 |
| Takhle soustředěně se tvářím, když se na mě mluví rakousky:)...a taky, když vymýšlím seznamy toho, co nutně potřebuju... takže právě teď. |
Holky, jako upřímně... vy máte, úplně vyflusaný po Vánocích, po skoro třech měsících bez slunce fakt energii na Restart? V lednu? Jo? To jste dobrý. Já mám na podobný nápady sílu jedině nabitá sluníčkem a létem... takže po prázdninách. Ty jsou pro mě, celý život na volné noze, jediným výrazným mezníkem v čase.
A toho, co bych chtěla začít, změnit, vidět, prožít, udělat, nepodělat, pomoct, OK...i nakoupit - je nějak hodně. Doufám, že z toho něco stihnu. Aspoň do Vánoc. Protože pak pojedu zase do jara jen na setrvačník.
Do výčtu vybírám jen pár a hlavně nastřídačku - ze seznamů Udělat a Nutně potřebuju:)
Hýbat se - ale už jako fakt. Konečně se mi rozsvítilo.
- Ne, já nikdy nebudu pravidelně chodit kamkoli, kde se potěj ještě jiný lidi.- Nebudu doma předvádět prostocviky na podlaze a válet se u toho na krovkách jak Řehoř Samsa po Proměně.
- Nebudu jednou rukou elegantně zasouvat pod postel žádnej cvičební přístroj, kterej mi po 15 minutách spálí všechen tuk na prdeli (jak tvrdíta vysolárkovaná pani v televizi)
- Nebudu ráno líně pouštět psa na zahradu sedět s kafem v županu u počítače. Ne.
Takže už 14 dní poránu obouvám svoje hnusně sportovní běžecký boty a dáváme s Bublinou šest kiláků. Zatím ostrá chůze a občas popoběhnem. Je to teď takový indiánský běh, splavený jsme obě, trvá nám to asi 55 minut a dobrá zpráva - po létě jsem měla pocit, že se mi vzadu na stehnech dělaj... víte co. Fuj... ďolíčky. UŽ TAM NENI NIC! S váhou to teda nehýbe, ale na tu peču. Jen mě dneska vyděsil kluk, co nás na Kavkách předbíhal. Měl děsně, ale děsně svalnatý lejtka. To bych si já ale neprosila:)
 |
| Bublina a Bára - děsně sportovní:) |
Kabát
je mi sice nejlíp v kožený bundě, ale trochu si myslím, že bych už měla zdámičkovatět. Jeden podzimní ke kolenům, rovnej, klasickej, minimalistickej, černej nebo šedej nebo "vyblitej" velbloud .... by se šiknul. Dokonce se mi líbil jeden černej v Zaře. Zepředu SUPER, zazadu HRB. A táhnul. Prostě blbě ušitej. No, co by člověk za 3 tisíce čekal, že. Tak jdu obrazit holky návrhářky. Timurky letos zase nádherný. Třeba mi jejich kabáty nebudou tentokrát tak velký jako loni. Taky kouknu k mojí oblíbený Josefině Bakošový - už něco chystá, ...a mně většinou sedí:) |
| Timour et group, aktuální kolekce, www.timoure.cz |
Angličtina
Nutně do kurzu a na tři měsíce. Jediný, co je na mojí angličtině pozitivní je, že se nestydim mluvit. Což u mě hraničí vysloveně s drzostí. U němčiny, kterou umím, ale už víc než deset let používám jen rekreačně, jsem začala přemýšlet a váhat. Jaký rod, slovo, předložka.... U angliny nepřemýšlím. Neni o čem. Taky mě napadlo na měsíc někam odjet...ale nedám to. Jednak by se mi stýskalo a pak představa, že by mě prdli do třídy dětí pod 35 let, je smrtelná:)Boty na podpatku
Ani ne tak koupit, jako v nich začít zase chodit. Nebo to úplně zapomenu. Jednou za rok ve Varech, občas nějaká premča....to je houby tréning. Jen nevim, kam. Protože když v nich vyrazím třeba po městě, tak nemyslím na nic jinýho, než že v perkách bez podpatku by se mi šlo líp. A rychlejc. Nechce jít někdo trénovat na šteklích se mnou? Líbooo!Malá kabelka
protože mě z těch mých narvaných tašek bolej záda, protože ji nemám, protože jsem ji právě objevila, novou Longchampku a udělalo se mi úplně zle, jak moc ji nutně potřebuju... ale u nás ji ještě nemaj.... ale ona přijde! Musííí!
Práce
Té bude letos nějak dost. Ale na co se nejvíc těším a mám radost, že se rozjelo natáčení projektu Leukemie a JÁ. Dvou snímků o akutní leukemii. Jeden bude čistě edukativní a měl by připravit pacienty na všechno, s čím se na své cestě od vyslechnutí diagnózy až k uzdravení setkají. Dát jim informace o nemoci samotné, léčebných metodách, chemoterapii, transplantaci kostní dřeně a přípravě na ni, o tom, co nemoc a léčba dělá s lidským tělem, ale také duší, jak ovlivní nejen život pacienta, ale i jeho rodiny a okolí. No a ten druhý bude dokument o naší kamarádce Jitce Košínové, která je dneska dva roky po transplantaci,tenhle projekt si vymyslela a před třičtvrtě rokem mi brnkla, jestli by se to nedalo nějak natočit:))) Jasně, že dalo:) Chci to dokumentovat, takže se těšte. Budu vás tím krmit nonstop! |
| Jitka před nemocí, během léčby a rok po transplantaci |
Paříž
Po Berlíně se mi chce zase do nějakého pořádného města. Nejlíp znovu s mámou a ségrama. A protože jsem v Paříži byla jen jednou, když mi bylo 16, a koupila si tam hysterickou placku "J'ai laissé mon coeur à Paris", neb jsem opravdu měla pocit, že tam nechávám své srdce... jojo, ten pouliční malíř na Montmartru byl fakt náádhernej... tak se tam chci vrátit. Nejmladší ségru jsme tenkrát jako pojistku proti emigraci museli nechat doma. Tak bychom to měly napravit. Letos!
Domov
Zatímco ladíme "chalupu" ve Slavonicích, začíná se nám pražský domov naštvaně olupovat, reznout, tráva naschvál usychá, kytky ze záhonu přes léto odešly k sousedům, živej plot se rozhodl pohřbít nás zaživa, digestoř fouká do kuchyně místo opačně a kotel začal místo teplé vody vypouštět tekutinu v barvě melty. Do toho trochu vymalovat, přestavět bývalé dětské pokoje na pokoje pro hosty.... vynosit tunu krámů a ze sběrny tříděného odpadu udělat zase garáž. Prostě ten barák postavit do latě! |
| Snad za rok zase vykvete... |
A to není zdaleka všechno. Pokračování příště. Mimochodem, na co se chystáte po prázdninách vy?
P.s. Za úvodní fotku děkuji naší SLAVONICE FESTové fotografce Báře Lockefeer:))))
Nejhnusnější lítka dělá jízda na kole a běhání do kopce. Takže myslím, že pán byl možná běžící cyklista :). Hlavně hodně po běhu protahuj! (Jsem chytrá jak rádio, co?)
OdpovědětVymazatS tím restartem po prázdninách naprosto souhlasim, leden je uplně na nic. Takže já se letos rozhodla vzdělávat a taky na zimu odjet pracovat na jih a koupit si krásný kabát, což se mi vylučuje s tím odjezdem na jih, kde ho nebudu asi potřebovat, ale no a co! :D
Šmarjááá ten kabát chci!!!!Vydržet v práci a překousnout arogantního šéfa,začít malinko zdravě jíst neb spolknout denně lecitin a ráno si zamíchat do jogurtu chia asi nestačí,začít šetřit páč odešly děti z domova,manžel pracuje mimo revír a já utrácím stejnou částku...za mě stačí:-)))¨
OdpovědětVymazatP.S.Měřím 180 podpatky škrtám ,kabelka je krásná,jen mám pořád pocit u řetízku že se mi wobtiskne na rameni,jazyky vzdávám jsem bez šance, já si prostě do smrti vystačím "ein kleines bier bitte"a jím podobné fráze:-)))přeji hodně úspěchů)))
Holky, tak to je super, že neblbnu na podzim sama:)))) Mávám, dnes běh škrtám a jdu pokračovat v nedělním veselém úklidu baráku:)))
OdpovědětVymazatHele, to je dobrý dávat si předsevzetí na podzim, protože mně "restart" taky začíná prostě se začátkem školního roku. (Ne, úča nejsem :)) )
OdpovědětVymazatPlány práce jsou super (mám k tomu osobní vztah, bo mně před rokem na podobnou nemoc odletěla nahoru mamina).
Paříž naprotsto schvaluju, šampaňské poteče proudem... :) Kabelka - skvělá volba, třeba ji zrovna pořídíš v Pařiži. Kabáty od Bakošový - prostě MUST HAVE!!! A angličtina?? Plně Tě chápu. Já mám doma chlapa, co se angličtinou živí, rodilí mluvčí se ho ptají,z které části USA je....a má doma takovou trubku. Já totiž mluvím jak indián :)) S němčinou i ruštinou jsem na tom sakra bídně, od vejšky jaksi keine Nutzung....
A co mám za plány já?? Shodit svoje vyžraný kila (20, jo 20!!), znovu začít běhat (ale musím ještě počkat po porodu), být do-konalou matkou, vyspat se aspoň 6 hodin v kuse :))), dát dohromady barák a hlavně v létě konečně navštívit SLAVONICE FEST!! :)
Tak ať se Ti daří....K.
Katko, božíííí.... a prosimtě, to nemáš vyžraný, to máš těhotenský... to se nepočítá:))) O spaní byste si mohly popovídat s Líbou:) ta je tak nevyspalá, že o tom ani nechce sem psát:))) mávám
Vymazat