Už řídím auto… a proč mamku zdraví všichni Romové

Po dvaceti letech mám svoje první auto. Po dvaceti letech už konečně řídím. Už nemusím poslouchat věty typu: „Ty radši nikam nejezdi, já tě radši odvezu…“ Stálo to odříkání, slzy, pot a docela dost peněz. Myslím, že ojeté auto bych za ty roky v autoškole pořídila. Nechci zrovna říkat, že je to dědičný, ale můj strejda řekl mojí mámě, že když naučí řídit jí, tak může vyučovat i medvědy!

Mám jiný auto, taky takový velký, ale není červený... za to je hodně bezpečný!

Moje maminka je boží, vážně! Asi v 55 jí táta koupil auto, že prej bude jezdit. Jezdila. Myslím, že trojku zařadila asi tak 2x za život. Ostatně po Písku jí to stačilo. Její krasojízdy ovšem skončily, když nabourala. Tehdy ještě žijící babička vtrhla za tátou do ložnice s brekem, že máma měla bouračku. 

Měla. Srazila jedinýho pracujícího píseckýho cikána v multikáře, kterej zrovna makal v naší ulici.

Úplně jednoduše. Chtěla doslova popojet pár metrů. Prostě přeparkovat. V noční košili. A protože to spěchalo, nějak si nevšimla, že nezavřela dveře. Trochu jí bylo divný, že něco v tom autě pípá.  Ale protože za ní stály v koloně všechny auta z ulice včetně všech sousedů, nechtěla samozřejmě zdržovat a za jízdy chtěla dveře zavřít. Jenže jak je zavřela, strhla volat a auto projelo do multikáry, až si zlomilo poloosu, čímž se stalo nepojízdný.

Ten snědý pán měl asi čuch v nose a pár vteřin před nehodou vozidlo opustil. Štěstí bylo, že nabourala jen tu multikáru, páč hned vedle stál velký Peugeot majitele místní romské firmy, který tehdy celou stavbu řídil. 

Multikáře se naštěstí nestalo vůbec nic a celá ulice ví, v čem máma spí. 

Ten den se už nepracovalo, ulice je jednosměrná, máma ji zablokovala a nikdo už se nikam nedostal, dokud nepřijela odtahovka. Mimochodem, na tachometru měla asi 2km/h. Škodu zaplatila naštěstí pojišťovna a máma asi půl roku nespala, protože se bála, že jí ten cikán zažaluje za leknutí a bude mu muset platit nemocenskou včetně lázní. 

Historka má dodatek. Půl roku na to nabourala moje sestřenice přímo šéfovi toho velkýho Peugeota a od té doby naší rodinu zdraví všichni místní Romové.

P.s. Promiň mami, ale tvoje historka je zajímavější než ty moje. Mě jenom Roman zakázal vylepit si ceduli na zadní okno auta, na kterou jsem si velmi čitelně napsala: „POZOR, ŘÍDÍ BLONDÝNA A VEZE DÍTĚ!"

P.p.s. Celej incident má jednu výhodu. Od té doby naší rodině nechávají sousedé hodně místa na parkování.