Berlin - nejlepší památka je stejně růžový víno

Na konci července jsme vyrazily. Máma, my tři ségry a neteř. Nach Berlin. Nach Leben... jak řiká Tomáš Hanák v jedný prastarý Sklepácký scénce. Nechtěla jsem, čtrnáct dní před Slavonice Festem... že se to tu beze mě po... Ale protože jsem byla spíš v stavu, že se ze všeho po... já, dostala jsem výlet rozkazem.

ve Wannsee...

Do Berlína jsem jezdila na gymplu... do východního. Byl začátek osumdesátejch. Na hlavě jsme nosili ježka, v saku po tátovi zapíchaný sicherhajcky, oči podmalovaný stínama Astor z freeshopu za 5 západoněmeckejch marek, který jsme propašovali ve fusekli... Flákali jsme se kolem Alexander Platzu, vymetali místné diskotéky a kouřili ráno v posteli, jelikož rodiče našich německých výměnných spolužáků byli děsně cool a doma už asi dva roky neuklízeli, protože měli v plánu se v dohledné době přestěhovat. Ale Berlín po pádu zdi, to mi do letoška nějak unikalo.

Vyrážíme v neděli ráno. Nabírám mámu. Táta se očividně těší na čtyři dny volna. Jen ještě zjišťuje, jak se vaří kakao. Jako druhé nakládám prostřední ségru Hanku  s neteří Adélkou a nakonec nejmladší Pavlu. Na chodníku stojí její muž a děti. Vypadají dost zaraženě. Maminka opravdu odjíždí. "Poprvé po sedmi letech," cedí mezi zuby ségra a ani se nesnaží tvářit, že se jí bude stýskat.
Zadávám do navigace Gustav Freytag Strasse 4 a jedem. Cesta boží, šup šup a jsme tam. Co tam ale rozhodně neni, je náš penzion. Na adrese je sídlo českého velvyslance. To si jako dělaj prdel? Volám do hotelu a jo, v Berlíně jsou tyhle ulice dvě. Na druhý pokus to máme. Čtvrť Schöneberg vypadá sympaticky. Dvě postarší buzny, které pension vedou, taky. Vybalit, sprcha a do města!

Úkoly máme jasně a funkčně rozdělené. Já zařídila ubytko, odvezla je a zjistila, který lístky na MHD jsou pro nás nejvýhodnější (denní jízdenka pro malé skupiny do 5 lidí) a kam jít šopovat. Hanka dala dokupy, co bychom kromě krámů měly vidět. Pavla jako profesionální průvodkyně zvyklá na natvrdlé Amíky nás bude navigovat a číst v mapě. Máma s Ádou se vezou:)

První odpoledne jedeme S Bahnem na Alex a došouráme se k Braniborské bráně. Připadá nám to tu nějaký neutěšený a rozestavěný.  Je fakt, že to tu chudáci měli rozbombardovaný... snažíme se ten bordel omlouvat. "Hele, neměli si začínat," nekompromisně odtuší naše rodinná průvodkyně a žene nás dál.

S Bahn. Holky, hrajte,  jako že se těšíte, co zajímavého uvidíte....

Jupí, výlet.

Alexander Platz. Já jsem spokojená, já si pod touhle věží užila to... mládí:)

Mámě se na Alexu pranic nelíbí a chce někam, kde to bude hezký... no zkusíme.

Hele, památka... naše parta ale vypadá, že bude potřebovat dost něco jinýho, než zatuchlej kostel, že...

Konečně se nám v Berlíně začíná líbit

A ten chrám je stejně lepší z tohohle pohledu....

Když je ti patnáct, neni co řešit... všechny jí ten pohár krutě závidímě. Ale buď si dáš růžovku nebo zmrzku... a naše volba je jasná.

A tak jsme se usnesly, že vstupný do památek i napříště prostě radši propijeme....

Jsou galerie, který mě náhodou dost zajímaj.  Unter den Linden - Mecedes Benz Gallery. No vynech to...

Neue Wache - Pieta - za všechny oběti válek a násílí.

Jsme nějaký ucaprtaný....

Ale nevzdáváme to.

Pondělí zase šup do S Bahnu. Malebné nádraží Schöneberg je přímo proti našemu penzionu. Takže začínáme tam, kde jsme včera skončily. Od Braniborské brány pěšky kolem Reichstagu - jedinýho místa, kam jsem se fakt chtěla podívat, ale termín prohlídky byl volný až na pátek a my odjíždíme už ve čtvrtek. Pak památníky a procházka parkem Tiergarten. Po obědě je naplánovanej šoping na Kurfürstendamm. Dáváme to všechno podle plánu, ale vyřízený jsme děsně a večer na víno jdem jen my s Pavlou. Zbytek vytuh v osum. Tss.

Ready for Berlin:)

Brandenburger Tor

Já vždycky cestou autem hlásím všechny koně...

V DZ Bank jsme se šly podívat, jak to tam architekt Gehry poladil... ségra řikala, že tam musíme, tak jsme šly... ona je kunsthistorička, tak ji posloucháme.

Do Reichstagu jsme se nedostaly:(

Tak jsme pokračovaly přes památník romských  obětí nacistického režimu....

k památníku obětí holocaustu... po kterém v jednom kuse skákali debilní pubertální návštěvníci z celého světa....

... a u památníku homosexuálů zavražděných nacisty jsme vešly do oázy uprostřed města - parku Tiergarten. Uf.

Tiergarten - Pavla, the model:)

Tiergarten - Global Stones. Najdete tu obří kameny z celého světa, které mají své dvojče v zemi nálezu. Jejich vybroušené plochy by je měly na den letního slunovratu propojit odrazem světla, stejně jako lidi na celém světě... nebo tak nějak podobně:)

Šutry nešutry,  Hanka studuje, kam dál.....

Hele, čím víc zlato, tím víc památka? Aneb fakt jsme to s tim zdobením v Berlíně úplně nepochopily...

U Turků, kde jinde, na obědě. Mňam a zase s růžovkou.

A za chvíli vyrážíme nakupovat... takže, mami, jak to vidíš s rozpočtem?????

Nakupovaly jsme šaty v super slevách v &Other Stories a Mangu, lehké péřovky a šaty v Uniuqlo, boty v Eccu a hups... to bylo v podstatě všechno. Protože předražené hadrárny na Kreuzbergu nás fakt nechaly napoprvé víc než chladnými...ale k tomu se ještě dostanu.

Úterý měl být den zasvěcený umění. Hanka chtěla Adéle ukázat Pergamon Museum a Museen Insel... ale zjistily jsme, že půlka toho je v rekonstrukci. Takže  na staré umění do Gemäldegalerie u Potsdammer Platzu. No nazdar. Ale dopadlo to i pro mě, jak zjistíte z fotek, víc než dobře. Jestli někoho bolela záda z okukování starých mistrů, já to rozhodně nebyla. Po umělecké části následovala zmrzlina a drobný šoping po okolí a pak úplně nejvíc debilní nápad našeho výletu - návštěva Charlottenburgu. Blee. Zahrada vypadala, že si někdo ale hodně blbě prohlíd Versailles a pak to osázel kytkama z místního hřbitova a ozdobnejma vázama upečenýma doma v  troubě z moduritu a natřenýma zlatěnkou z drogérie. Zámek je v rekonstrukci a v místním občerstvení se ani nenámahali roztáhnout slunečníky. WTF.
Vracíme se na Bahnhoff Zoo, sjetý a zlitý bezďáci se tam válej, jak by vypadli z knížky Děti ze stanice ZOO. Jsme unavený. Ségra s Ádou jdou ještě pro jednu péřovku do Uniqla a my si s mámou a Pavlou dáváme obligátní růžové. Protože čím víc růžovka, tím víc Berlín:) A pak už busem domů do Schöneberg. Moc hezká cesta.
A večer Kreuzberg. Prej je to tam jako děsně alternativní. No... nevíme. Všichni vypadali nachlup stejně - černý nebo bílý trika/nátělníky, černý rozervaný - hlavně na kolenou, to se letos musí - džíny, holky rozcuchaný drdůlky na šešuli, občas dred a sem tam trochu růžový nebo modrý vymytý barvy, pivo na předzahrádce. Ty nejvíc cool seděli přímo na chodníku - no děsnej vodvaz, fakt. Toho asi tři ulice a konec. Daly jsme si nějaký pakistánský nebocotobylo jídlo, jako zajímavý, ale stačilo, a jely dom. Máma spát, my na nádraží na dvojku. Dlouhej den:)

Potsdammer Platz.

Hlavní je, zorientovat mapu!

Galerie nevypadá zvenku moc lákavě a na starý umění nemám vůbec náladu...

...takže, když uvidím tenhle bilboard, zařvu blahem ... to vypadá mnohem současnějc:)

v muzeu se samozřejmě nesmí fotit..... ale risknu to, abyste viděli, kvůli čemi jsem opustila zbytek naší party

a zatím oni nadšeně obdivují hodnotné staré mistry:)

Charlottenburg - výlet naprd. Ovšem podle zlata jsme opět poznaly, že je to památka:)

Kreuzberg - dost podobný. Máma kouká nedůvěřivě....

... na tohohle magora na podstavci. Něco mlel a nám  nebylo jasný, jestli to je jako cool a alternativní, nebo je mimo a sjetej.

jídlo, no

 Středa je den zdi a relaxu. Dopoledne jdeme na Berlínskou zeď, kupuju krásnou knížku černobílých  fotek života před zdí a kolem jejích začátků Berlin im Aufbruch. Procházíme vzpomínkovým parkem. Je děsný vidět, že poslední oběť zdi byla z roku jejího pádu - 89. Je to celý vůbec děsný! Bereme mámu k našim Turkům na oběd a pak ji necháváme s knížkou v pensionu a vyrážíme se koupat. Celej Berlín a my směr Wannsee. Áda si to užívá, my si dáme prosecco, housku se salámem a konstatujeme, že v tý vile na protějším břehu by nám asi bylo líp. Veřejná plovárna je taková... olezlá. Večer s mámou na krevety a víno. Už nám to končí. Ve čtvrtek ráno odjezd. Mastim nakoupit prací prášky do DMka a ve čtyři jsme v Praze. Bylo to skvělý. My holky jsme totiž děsně sehranej tým:)

zavraždění při útěku z jednoho Brlína do druhého.....

po kulce

Wannsee

my se teda rozhodně TADY koupat nebudeme.... tss:)

ty plážové koše ale jsou boží, to zase jo

ale TOHLE zase rozhodně jíme...

Tak kam my vyrazíme příště...:)

P.s Máma si po přečtení blogu myslí, že teď vypadáme jako ignoranti, které víc než moderní berlínská architektura zajímaj krevety na grilu. No dyť jo! A to neví, že jsem po návratu  jednomu kamarádovi, který se tam chtěl jet na nové stavby podívat, řekla, ať aspoň dest let počká, než to tam ňák kloudně dodělaj:)