Vyřízená blondýna - na kolo v teplákách už nevlezu

Co může být horšího, než vyrazit v sepranejch teplákách, s neumytou hlavou, bez mejkapu a navíc... bože fuj - ve sportovní bundě - na cyklovýlet? A skončit úplně splavená na zahradní slavnosti uprostřed vymydlené místní honorace?  Nic. Fakt nic. Ale nebyla jsem v tom sama. Byly jsme tři.

Svou kolofotku nemám, tak zde můj sportovní cyklotatínek, který by radši tohle číst neměl:)

V sobotu jsme začaly - letos asi po padesátý - zpevňovat do plavek. S kamarádkou, která to  potřebuje stejně jako já, a s dcerou jiné kamarádky, která to samozřejmě ještě vůbec nepotřebuje. Takže jsm vytáhly kola. Cyklostezka Slavonice - Dobersberg  vede po zrušené přeshraniční trati. 

Směrem tam má asi 12 kilometrů. Mírně z kopce, s větrem v zádech jsme si připadaly děsně sportovně, nadupaně a neuvěřitelně lehce. "To je krásná příroda, podívej, potůček, jé, sem si vyrazíme v létě na piknik a koupačku... a to je fakt tak super, jak to jede, skoro nemusíme šlapat...," pištěly jsme jak totální blbky.
Že nejsem schopná naplánovat, co bude za týden, na to jsem už zvyklá..., ale nepřemýšlet o tom, co musí zákonitě nastat za půl hodiny... to je fakt mega blond:(

Směrem zpátky má kupodivu taky asi 12 kilomertů. Mírně, ale vytrvale do kopce v protivětru, díky kterýmu se i občasná rovinka změnila v krutý protisvah. Takže z před chvílí ještě rozkošných zelených svahů se staly  rázem "zasraný" kopce, nápad vyrazit šup šup bez jediný lahve s vodou balancoval na pokraji debility a au... proč jsme si neomotaly před první letošní jízdou sedla polštářema, to se fakt nedááá!

Ne, dál po tý blbý stezce nejedeme. Zahly jsme na Fratres a zhroutily se do trávy. Bylo jasný, že jestli okamžitě nevymyslíme něco jinýho než tupý šlapaní do pedálů, nebudeme mít na tenhle výlet hezký vzpomínky. Měla jsem v kapse pár Euro a ve Fratres je hospoda, jupí, jedeme! Už jsme do ní málem vlezly, když kamarádka Radka moudře odtušila. "Hele, je tu nějak moc aut, to se asi něco děje u Hraběte. Jdeme!" Šly jsme a dělo. Kulturní akce jsou tu vyhlášené. Byla výstava, byla přednáška, byl koncert... což nás v tomhle stavu a hlavně cyklo úpravě moc nezajímalo.
Ale byla i voda a taky víno. To nás zaujalo výrazně víc. Všichni byli uvnitř a my si na zahradě užívaly slunce a rakouský Tramín a úplně jsme zapomněly, jak jsme splavené, nečesané, příšerně oblečené a že bychom měly odjet, dokud je čas. Nestihly jsme to. Takže  jsme pak musely potupně vést kulturní přeshraniční konvezaci s našimi vymydlenými sousedy a připadat si jako šmudly z Východu.

Já jsem z toho byla tak zničená, že jsem si po příjezdu domu okamžitě umyla hlavu a pokusila se si na ní vyrobit BEACH WAVES jakýmsi přípravkem, co mi doporučila Líba.  Vynikající záležitost! Po vysušení se mi chtělo plakat. Na hlavě nebylo moře. Seděl tam chemlonovej pudl. Vypadala jsem jak kartářka třetí kategorie.  Rozčesat to nešlo. Cukrová vata hadr. Teprve když jsem to znovu lehce namočila a namačkala, povedlo se mi jakžtakž vytvořit vysněnou poplážovou  - koudel. K tomu rudá pusa, Panda oči, kožená bunda, černý šaty, drsnej pes a drsnej výraz.... a mohla jsem vyrazit. A taky jsem vyrazila. Do Maříže. Ale ne na  Open Stage na koncert MIG 21 nebo Stromboli. Ne!  K  táboráku opékat buřty. Vhodnějc jsem to pojmout fakt nemohla.

P.s. Takže kdyby někdo potřeboval stylistu, s důvěrou se na mě může obrátit. Jak je vidět, mám  stajling pro každou příležitost v malíčku. A na stezku se najíždí u nádraží, kdyby tohle někoho náhodou neodradilo:) Příště ji zkusím na bruslích. Ovšem v molitanovém oblečku Franty Skály:

Franta Skála a M.T.O. UNIVERSAL zahrají na zahajovacím mejdanu festivalu. Čtvrek 6.8. od 22:30  v KULTURÁKU. SLAVONICE FEST!