Lyžování v Alpách: To Bára s Líbou umí?

Možná nevypadáme, ale my dvě jsme vlastně děsný sportovkyně. A dnes vám představíme naše historicky první společné lyžování! A trvalo nám to 15 let.

Konečně v teple. Okamžitě jsme si vyrobily děsně cool účesy zvané Apres Ski - chroští style.

Ten den slavně zrovna nezačal. Byla taková kosa a vánice, že to vypadalo, že Líba s Romanem vůbec nevylezou ze svýho vymazlenýho hotýlku ve Schladmingu.

Bára s Ondrou naopak vylezli v nedalekém Radstadtu  už v devět a od tý doby je prudili lživejma sms: Fakt pojeďte, tady fučí o dost míň (lež), fakt je tu super viditelnost (úplná hovadina), nee, neni tady mínus deset (bylo tam mínus jedenáct), skoro nikdo tu neni (byli tam všichni, jinde se vůbec lyžovat nedalo), jo, je tu Apres Ski Bar (jediná pravda). A to Líbu naštěstí přesvědčilo!!! Ve dvanáct byli na značkách!

Zatím Bára čekala trpělivě u polívky s nakrájenou palačinkou  a svařáku s tunou cukru. Dorazili. A šlo se lyžovat...

My dvě jsme chtěly v tý hospodě ještě zůstat!! Tam bylo aspoň vidět...  A těch keců pak venku. Proč hamtáme v tom sněhu, že nám čistit přezkáče nebudou, ať už jedeme, že na tý fotce bude stejně prd vidět...blablabla. Nepojedeme příště samy:)?

Jako tohle je první a asi i poslední společná fotka nás a našich chlapů. Tak koukejte!

Ve tři jsme už byly/i na pokraji smrti hladem a žízní a vyčerpáním. Navíc se Líba sekla, že už lyžovat nebude. Sice jezdí jenom modrý, ale ty byly tak zavátý, že se v tom dal jet akorát free ride. Bára zase neměla nákrčník, takže jí okamžitě omrzla pusa a nemohla mluvit. Ondra řek, že jí novej nekoupí, protože prej ticho léčí.

Navíc Líba neviděla bez brejlí vůbec nic. Sice si nechala skoro za čtyřku udělat speciální dioptrický plasťáky do těch lyžařských, ale stejně to bylo naprd. Pak si dokonce narvala normální dioptrický do těch lyžařskejch /i za cenu, že je zláme/, ale během pikosekundy se ji zamlžilo všechno! Tedy je logický, že ve tři už jí ta jízda poslepu nebavila a bylo to doslova o život.

Tak se nad náma ti dva tyrani slitovali, konečně jsme směly zapadnout do Apres Ski Baru a dokonce nám i objednali.

K jídlu Sněhurku - vaječňák se sladkou šlehačkou a k pití ... tak to je snad jasný... Prosecco. Takže jsme se okamžitě začaly pohupovat do rytmu těch příšernejch  tuctuc rakouskejch dechovek, co ale k lyžování v Alpách prostě patřej.

Kluci ovšem bohužel okamžitě pochopili, že jestli nás co nejdřív neodtáhnou, jsme my dvě schopný do hoďky tancovat na stole. I v přezkáčích. My si to totiž dokážeme udělat pěkný úplně v šude. Navíc je nám úplně jedno, co se kolem nás děje, protože to dokážeme ignorovat, což zase nedokážou oni.

Jsme původně trošku myslely, že zapózujeme a pak tu fotku střelíme Völklu a Rossignolu.  Jakože reklama. Eeee... No, nějak to úplně nevyšlo:)

Jestli to v téhle oblasti neznáte, doporučujeme! Schladming, Radstadt, Altenmarkt, Zauchensee, Flachau a další okolní střediska - všude se  lyžuje skvěle a není to z Prahy tak daleko. Líba tam má vychytanej šoping, hotely a příjemný bary pod sjezdovkou. Bára zase všechny sjezdovky, apartmány (naše nejoblíbenější městečko na ubytko je Altenmarkt) a příjemný hospody na sjezdovkách. Takže jsme v podstatě úplně odborný odbornice na Ski Amadé a okolí:)

No a jen co Líba s Romanem odjeli, vylezlo sluníčko.  Jsem asi měla tohle gesto na tu vánici udělat dřív. Tak příští rok znovu!