Český lev - šla jsem prostě v hadru

Po čtyřech letech na Lva. Dress code je vražednej. Black tie. Takže dlouhý šaty. Ale protože vím, jak to mezi českými filmaři chodí, a kdybych přišla v modelu pod zadek, nebudu výjimka, moc jsem si s tím hlavu nelámala. V podstatě tenhle  kostým z Besídky by byl ideální. Ovšem to by mně musel dělat doprovod David Vávra. V tý růžový paruce a prsíčkama pod jupkou....

Ve čtvrtek jsem během Besídky docela ještě  měla odvahu ... do soboty mě ale zbaběle přešla... škoda:(

Jenže, v čem jako půjdu. Dlouhý šaty nemám. Vlastně mám. Dvoje z roku 2003 z Oscarů. Dneska už totálně nemožný. Nějak jsem to ale  neřešila. Protože pořád mi někde vzadu v hlavě sedělo: Máš přece ten šedivej hadr. Tedy strečovou látku, kterou jsem si koupila asi před měsícem. Spíš nějak náhodou. To ta barva. Nebudu napínat. Na Lvy jsem nakonec do Rudolfína šla zamotaná v tomhle šedivým hadru. Žádný šev. Nebyl čas ztrácet čas. Jeden uzel, korále jako pásek, nebo spíš pojistka:) a dost. Tady je důkaz:

Kabelku znáte, o té jsem už psala, retro korále taky, ty se mnou vymetaj všechno. Koupila jsem je kdysi v butiku sester Michálkových. A prodavačka mi tvrdila, že je někde vyštrachal Petr Hapka. No, možná to tedy tvrdila o tom stolku, na kterém byly vystavené, ale já jsem si to přeložila takhle. A kromě toho jsme na Lvech seděli vedle Michala Horáčka. Tak to je jasný znamení.

Křišťál na krk mám zase  z vánočního bazaru Ani a Táni. To proto, že kdyby byla Táňa vyhrála hlavní ženskou cenu za Díru u Hanušovic, šly bychom s Martou a Macíkem z G6 tu skleněnou homoli převzít a uronit tam slzu. Neklaplo to:((( Jinak klaplo všechno. Náš táta předal cenu mému švagrovi, další vyhrála Lenka Krobotka a Jarda Plesl, dojal mě Štěpán Kučera (kamera), přála jsem to moc dokumentu Olga... a vůbec. Nám se Lvi líbili, protože to nebyla estráda, ale ocenění práce českých filmařů. A na to my jsme doma citliví:) A na trapas s "Johnem Jimem Carrey" jsem už zapomněla:) Horší by bylo, kdy mi povolil ten uzel!