Nejsi špatná matka, to ona je kráva!

Čím jsem starší, tím kratší dobu potřebuju na paření. Naštěstí v tom nejsem sama. S naší G6 /tak si s holkama říkáme, je nás šest a někdy to vysvětlím/ děláme mejdany do půlnoci. Pocit je ráno stejný, jako když holčičky paří minimálně do pěti.
Zítra máme další sezení a já si vzpomněla, jak jsme nedávno řešily, v kolika měsících jaké dítě co umí. Jedna z nás totiž zrovna měla depku, že je špatná matka. Potkala se totiž zrovna na ulici s jednou... jak ji nazvat... krávou. A z toho plyne poučení...


Vážně nejste špatná matka!!! Důležité je, se jen připravit na to, že se tento pocit bude pravidelně opakovat. Že se pokaždé najde nějaká kráva, která na vás vybalí nerelevantní otázku typu:

Ještě neleze?
Ještě se nestaví?
Ještě nechodí?
Ještě nesedí na nočníku?
Ještě nemluví?.......

Ještě nepracuje?

Ještě u tebe bydlí?


P.s. Touto moudrou radou mě uklidnila po Skypu Libeta a já ji teď posílám dál.

11 komentářů :

  1. Jo!

    Náš první syn dělal všecko náramně pozdě, a zatímco muž to uměl suše komentovat: "Ve třech letech se chleba neláme ... !", já jsem neměla koule každou cizí(!) starostlivou maminku takhle utnout.

    Odvahu a kuráž jsem ale dávala do (nikdy nekončící) otázky: Kolik vážíte? Dycinky jsem říkala, kolik Kubuš a kolik já (což samozřejmě celý první rok po porodu bylo strašidelné číslo). Ale ptaly se, tak to věděly!

    Fajn mejdan do židlí přeju!

    OdpovědětVymazat
  2. Ha...., to je dobrý!!! Naštěstí mě tyhle otázky (většinou) nechávají klidnou a s mamikama nezávodím. ALE: Jednou mi jedna maminka tvrdia, že její dcera (které je teď asi 8 let) uměla SAMA CHODIT v 7 měsících. (Nezpochybňuji, že se uměla u opory postavit a pokusit se o něco jako krůčky.) Tak jsem ukázala na svoje miminko v kočárku a řekla jsem, že Štěpán už si umí sám uvařit.
    Krásný den...Kat....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. moje ségra v 7 měsících fakt chodila :D doktorka mamince nadávala,že se musí ještě batolit a mamka se ptala a to ji mám jako podrážet nohy? :D Prostě se snažíme ať se batolí,ale stoupne si a chodí :D :D :D

      Vymazat
  3. Dámy, z vlastní zkušenosti Vás mohu ubezpečit, že až děti trochu povyrostou, je možné opět pařit do pěti ráno. Teď si to možná užívám víc než tenkrát "před" dětmi. Chce to samozřejmě trochu otrlosti, když dítka vstávají v 6:30 do školy, ale moje dcery se už naučily vstávat a oblékat samy. Někdy mě přijdou vzbudit v 7:15: "Mami, uděláš nám svačinu, my už budeme muset jít."
    P.S. Mladší dceři je devět a JEŠTĚ NEŘÍKÁ R. A to se prosím jmenuje Rozárka :).

    OdpovědětVymazat
  4. Na podobné otázky většinou opáčím, že než se ožení, dudlík a nočník už potřebovat nebude... A rozhodně si tím nenechám zkazit náladu!

    OdpovědětVymazat
  5. V klidu, můj druhý syn začal chodit v 17 měsících, nechtěl lézt a ani se batolit, na sporty nikdy nebyl a není, na kole jsem ho skoro násilím donutila až v deseti letech(prostě se bál a dřív nechtěl)....no a co? Zase jsem si tu mateřskou užila v klidu a v pohodě, byl velmi hodný, takže jsme spolu pořád někde rajzovali, pěkně spal, jedl, uměl mluvit velmi brzo a čistě...každý jsme nějaký. Taky mě tyhle kecy (a že jsem si jich užila) děsně štvaly, ale dneska se tomu směju. Hlavně že jsou zdravé. Velmi ráda vás čtu, moc hezký blog. Jarka

    OdpovědětVymazat

×