A že jich ho vytočilo už za tu dobu hodně. Moc to jako nepřežili. A teď Marek čeká v olezlým hotelovým pokoji, až mu Marylin - to je holka toho černýho týpka Tobyho, co ho drží svázanýho ve skříni - až mu přinese tu ruku. Zaplatil jim, tak by to už konečně mohlo klapnout. Jenže houby. Je to jako vždycky. Ta ruka zase neni jeho. To se pozná. Podle barvy. Je černá a doprdele to neni stářim.
Takže je zase bude muset zabít... Jako ty sráče před nima. Jedinej, kdo by jim mohl pomoct, je Mervyn. Recepční, co se ale moc za recepčního nepovažuje. Má totiž dost rád opice. Ne jako gorily nebo tak, ale gibony. Mervyn by mohl zavolat policajty, odpoutat Tobyho a Marylin od topení, ale hlavně by sakra mohl vytáhnout tu podělanou hořící svíčku z hrdla toho žlutýho kanystru s benzinem. Jenže Mervyn je taky divnej. A taky trochu nasranej na Tobyho. Kvůli nějakejm šlohnutejm 60 dolarům a nedodanýmu speedu. Blbá situace. Protože buď svíčka prohoří ke kanystru a celej hotel poletí do háje, nebo se Marek vrátí a prostřelí jim palice tim kvérem, co ho má zastrčenej za kalhotama.... Vyber si.
Vypadá to drsně, co... ale je to fakt děsná sranda. Až na to, že mně občas zatrnulo, čemu se to vlastně směju...
No a teď znáte všechny postavy z představení pražského Činoherního klubu Ujetá ruka. Marek Taclík ( jeden z našich nejoblíbenějších nepříbuznejch herců:), tedy Carmichael, je fanatik posedlej jen svojí ujetou rukou a podělanej z vlastní matky, která ho neskutečně sere a buzeruje, ale samozřejmě na ní visí jak přísavka. Mervyn (úplně výborný Martin Finger) je zase zaseklej na gibonech tak, že chvílemi sám připomíná opici, Ondřej Sokol, který hru přeložil a režíroval, hraje černýho přizdisráčskýho hajzlíka Tobyho fakt roztomile a Marylin Markéty Stehlíkové je dylina, která by měla držet hubu, nebo bude ten průser ještě větší...
Do Činoheráku chodíme vzácně, vlastně jen, když nenápadně donutíme Marka, aby nás pozval:) Je to mimořádně dobré divadlo v mimořádně hnusné ulici plné mimořádně strašidelných lidí. I když možná jich spousta bude té čtyřce z dnešního představení dost podobná...Dialogy jsou vtipné, herci skvělí... z divadla jsem šla fakt nakopnutá (a to jsem si ani nedala šáňo). Ale úzkostný pocit, který se ozval už během představení, tu prču trošku vytlačuje - NIKDY bych nechtěla stát proti fanatikovi, který je přesvědčený, že ty, co nesouhlasí s jeho podělanou pravdou, nebo si dělaj prdel z jeho svatýho práva na vlastní shnilou ruku, je správné prostě zabít. Mám panickou hrůzu z vymytejch mozků... ať už je vymylo cokoli.
No, to jsem se nějak nerůžově zamyslela... Prostě tuhle hru doporučuju. Nebo klidně nějakou jinou. Vyberte si v programu na www.cinoherniklub.cz - asi spíš na únor, jsou dost vyprodaní - a vyražte. A dejte si pak na baru za mě to šáňo, když jsem na něj, já trubka, v sobotu zapomněla:)
P.S. Omlouvám se za dnešní slovník, ale jestli na to půjdete, nebudete chvilku taky mluvit jinak:)
 |
| Martin Finger, Marek Taclík, Markéta Stehlíková a Ondřej Sokol |
Foto z představení: Facebook Činoherního klubu
Žádné komentáře :
Okomentovat