Na poslední chvíli - jak zachránit Vánoce

Mám pro vás tip na rychlé cukroví, které určitě neznáte, a na dva dárky, které určitě ještě nemáte:) To cukroví vyvinula kdysi naše máma z jednoho slovenského moučníku a ty dárky jsem objevila předevčírem - teda za pět minut dvanáct. A totálně se zamilovala.

Bílých košilí není nikdy dost:)

Tak jo, přiznávám, letos se mi to všechno nějak po... Odletěli jsme do Thaiska na romantické dva týdny. Se z těch Vánoc nepo... řekla jsem si. Všechny dárky nakoupím tam a doma pak  už  bude pohoda. Na nákup jsem si vyhradila poslední 4 dny. No, co myslíte? První dva z nich jsem se nemohla vzdálit na metr od koupelny a druhé dva v Bangkoku odmítala chodit po chrámech, které nemají viditelně označené záchody v doběhové vzdálenosti od oltáře. Myslim, že je to jasný....

Doma ale od příletu neni o moc líp. Thaiská pomsta se zákeřně  převtělila do pražské virózy, takže nestíhám, smrkám, nestíhám, kašlu, nestíhám,občas si do toho popláču, nestíhááám.

Možná, kdybych v čase adventním zašla navštívit místo tohohle ležícího pohodáře Jezule,  mohla jsem dopadnout líp...

V pátek jsem se ale konečně uklidnila, povedly se mi dva super dárkové objevy a jedny boží karamelové koule. Tady jsou, třeba i vám vytrhnou poslední předvánoční trn z paty:

Pro všechny ségry, neteře, kamarádky, mámy... nebo prostě pro sebe
Bílá košile, Zara, 499Kč, viskóza jako hedvábí:) Mají i v tmavě modré a jemně mořsky tyrkysové. Koupila jsem ji v Arkádách,  oddělení pro puberťáky TRF! Bílá košile a džíny, bílá košile a tepláky, bílá košile přes plavky, bílá košile a kraťasy, bílá košile a cokoli... Miluju a tahle je na těle jako pírko:)

Antik, vetešnictví, starožitnictví - dárky úplně pro každého
V předvánočním nákupní šílenství doporučuju. Proč třeba  místo nových sklenic na víno nekoupit ségře radši nějaké s příběhem? Nebo sobě kabelku, která je starší než moje máma...

Na pokraji nákupních sil jsem u Senovážného náměstí do jednoho takového obchůdku vpadla...  okamžitě se uklidnila, začala pravidelně dýchat, srovnla si tlak:) Miluju staré věci... A tam jsem uviděla tuhle kabelku. "Slibte nám, že ji vezmete do Opery," zapřísahaly mě ty dvě báječné dámy za pultem. "No, to nevim, ale určitě ji vezmu na České lvy a v létě do Varů," slíbila jsem. Byly rády: "Ta se bude mít, víte, ona je na něco podobného určitě zvyklá." Což si myslím taky:)

Burizionové koule - absolutně vražedné, totálně sladké a tak karamelové
A teď to sladké. Švagr (bude to asi jeho  francouzkými předky:) nemůže pochopit, že u nás v rodině se dárky balí do barevných krepáků a nejoblíbenějším vánočním cukrovím jsou tyhle koule - které já většinou dělala ve velikosti tenisák. Teď, co s námi jejich největší požírač už nebydlí, scvrkla jsem je  na pingpongové míčky. Co k nim říct. Chutnají líp, karamelovějc, než Tofifee a jsou v nich burizony. No. A dost cukru. A másla. A salka. Mňam!

Ingredience:
30dkg cukr krystal
1 máslo
1 salko (slazené kondenzované mléko)
2 pytlíky burizonů

Postup:
Cukr nasypeme do hrnce a rozpustíme v tmavě hnědý karamel bez hrudek. Jemně mícháme, plamen raději mírnější a nebojte. Rozpustí se v pohodě. Po kostičkách přidáváme máslo a usilovně mícháme. Karamel se s máslem spojí a my už pomalu přiléváme ZA ZUŘIVÉHO míchání Salko. Vymícháme hladký krém, vypneme sporák a přisypeme burizony. Promícháme.
Hmotu necháme skoro vychladnout a občas ji během toho zamícháme, aby karamelový krém nestekl na dno hrnce, ale obalil burizony rovnoměrně. Z vlažné hmoty navlhčenýma rukama tvarujeme kuličky - koule. Skládáme na plechy, kde je necháme nejlíp přes noc ztuhnout. Pak je frkneme  do krabice a je to.

P.S. Přiznávám, všechny tyhle tři tipy jsou vlasně pro mě: košile, kabelka i ty koule. V Thaisku jsem nechala - fakt nedobrovolně - dvě kila... takže si je klíďo můžu sežrat všechny sama! Jupí!!!

Na stole je náš dementní andělíček. Vypadá strašně trapně, ale mám ho ráda. Normálně bydlí o Vánocích na okně a má i svou vlastní svíčičku