 |
| Kouzlo měsíčního svitu |
Haha, ráno se budím s pekelnou rýbou. Rýba je rýma, který nestačej kapesníky. Rýba potřebuje roli hajzlpapíru do kabelky. To dám, to dám. Hlavní je, si nalakovat nehty.
Rušíme plán vyrazit do města už v devět. Pouštíme si bednu. Drew Barrymore hraje Nepolíbenou. Neteř se mě ptá, co je to za hovadinu. Máme dneska kiki růžovej den, doháje? Máme! Tak mlč a dívej se! Je to blbý. Neni to blbý, je to americký, romantický a já mám rýbu!! Za chvíli se i neteř chytla a na konci filmu si mohla oddychnout. Ten učitel Drew políbil. Už jsme nedoufaly. Jupí.
 |
| Nepolíbená |
Zatímco neteř cvičí na klavír, já vyrážím napřed. V hlavě mi hučí, z nosu kape, ale mám rudý nehty a pusu a jdu si do Espritu pro koženou bundu. Je mi tak blbě, že z ní nemám vůbec radost. Tak si skočím ještě do Lindexu pro gumičky do vlasů. Hele, černej overal. Vypadá pohodlně, v tom by se skvěle válelo v letadle. Neškrtí, zakreje oteklý nohy... No nekup to. Ale radost furt nikde. Zato půlka role hajzlpapíru včudu.
 |
| Overal je popelínovej a průsvitnej tak akorát:) |
Sraz na Andělu. Jdeme do pizzerie. Do tý, co vlastně nemám ráda. Mediterane. Tuňáková pizza a caesar salát. Výborný. Už ji mám ráda. Sedíme venku a pomlouváme všechny, co jdou kolem. Buď jsou moc nebo vůbec - kiki a růžový. A nemaj rýmu.
Autobusem do Motolský nemocnice. Za babičkou. Neteř se má, bude jí patnáct a má babičky tři. Já od jedenácti neměla ani jednu. Babička leží na JIPce a je moc statečná. Ale dost ji to tam nebaví. Sestřičky se tady tváří přísně. I na nás. Jdeme babičce vyzvednout brýle na oddělení, kde ležela před tím. Tam se setřičky tvářej vesele a ptaj se, kdypak jim už babičku vrátí. Moje blbá rýba se rázem cítí v tom prostředí trapně nepatřičně.
 |
| Bunda ... ale to asi vidíte, že:) |
A konečně se vrháme do centra. To bude šoping, počkej... slibuju neteři... a cejtim se jako moucha po zásahu lopatou. Nechci už žádnej masokrám! Uf. Na piazzetě ND je Dyzajnsupermarket. Neteř je nadšená, já to ráda vydržim. Hele, stánek s proseccem. A Aperolspritz! Ale je mi tak blbě, že se zmůžu jen na dva náramky od 2D3D. Pár věcí je tu moc půvabných, ale přesto mám pocit, že bych měla Ádě ukázat i něco jinýho. Jdeme k Leedě. Nádhera. Nádhera. A mají slevy!
 |
| náramky 2D3D na NE!DOKONALÉm řetízku:) |
U Leedy se mi trochu ulevilo. Takže jo, dáme háemko. Ha. Maj nějakou kolekci něčím inspirovanou. Řveme v těch hadrech smíchy a neteř chce ten rudej kabát, co na první pohled vypadá jako převlečník Rity Hayworth, ale po vyzkoušení a bližším ohledání ho sama prohlašuje za pohrobka nepovedeného plstění. Nic. Župan za 4 litry nedostaneš, holčičko! Kupuju si punčocháče do zásoby a vytahaný modrý triko a svetr a legíny. Do letadla. (To triko se do velikosti S srazí až po prvním praní, to už mám vyzkoušený z minule)
 |
| To modrý triko, co teď vypadá jako šaty, bude za chvíli poloviční. Háemko se s tim prostě nemastí... vyper si na požadovanou velikost sám. |
V mrákotách se přes pár dalších krámů doplazíme do Slováče. Je skoro půl sedmý. Kupujeme popcorn. Zapřísahám neteř, aby mi z něj nedala ani Ň. Popcorn nesnáším. Růžový kiki den, který začal Nepolíbenou, nemůže zakončit nic jiného než Kouzlo měsíčního svitu. Zouvám si boty, snažím se zvednout opěrku mezi sedadly a trochu se natáhnout. Aha, nic, ještě nejsem v letadle. Sežeru neteři půlku popcornu, upadám občas do komatu, ale ten film nás pohladí.
V devět jsme doma. Šáňo v Shop&cafe Natálky Steklové, který jsme si slíbily po filmu, dáme příště. Což je důkaz, že mi fakt bylo pěkně nerůžově blbě. Když jsem ani ty bubliny nedala.
P.s. Neteř si skromně nevybrala nic. Ve městě. Zato z mojí skříně si odnesla: Zimní projmutý vlněný kabát, šedou mikinku s kapuckou na zip a černé propínací šaty. Prej nakupuj, Báro, nakupuj.... já si počkám:)
Žádné komentáře:
Okomentovat