Karlovy Vary - nemám co na sebe a do pátku nezhubnu

Ježišmarja, zase Vary. A dneska je úterý. Takhle na poslední chvíli jsem to nikdy ještě nenechala. Ne, fakt nemám co na sebe a ano, to podělaný kilo navíc je pořád navíc. Takže mě ráno popadla totální panika. Tak strašná, že jsem  vyrazila s NEUMYTOU hlavou do CENTRA Prahy. Ne, tohle by Barbie nikdy neudělalaa....

 Dost dlouho jsem dumala, jak se vyfotit  a nebejt vidět... moc

Průšvih první - šaty

Neumím nosit dlouhý šaty, takže moje vysněný černý se zlatým páskem od Leedy jsem zavrhla hned ráno. Stejně je bude mít na sobě na Openingu ve Varech nějaká vyhublá dlouhonohá nádhera a já tam postarší zakrslý dvojče nikomu dělat nebudu. 
Pak jsem prošla bezduše Pařížskou. Nevim proč, když z týhle ulice mám jen jedny korále a u nich asi zůstane. Se stejným zbytečným pocitem jsem se prozevlovala i Zarou a Mangem. Brrr. Výprodeje ničeho. Ani ťuk.

Stavila jsem se u Natálky Steklové, zkontrolovala ty boží šaty, co si je jednou koupím, ale co nejsou na večer, a odpráskala se za kamarádkou Josefínou Bakošou do Harddecoru. Že jí tam nechám plakát na Slavonice Fest a půjdu. Protože její věci znám nazpaměť a do Varů tam na mě letos nic nevisí. A tam se to stalo. Blbá nálada ze mě spadla, zrentgenovala jsem štendry, ruka sama od sebe hrábla a už je držela. Nejsou večerní, nejsou denní, nejsou moc a ani málo. A teď jsou moje a v pátek s nima vymetu Thermál, Pupp a Becher a pak je budu nosit všude, protože jsou taak příjemný. Jo!

Tak nějak... v pátek to dorazim ještě starožitnou kabelkou a korálema, ze kterých si umotám náramek. A ty boty už jsou vlastně taky pravěk:) A budu se usmívat, přísahám!

 

Průšvih druhý - to kilo navíc

Normálně tak deset dní před Varama nejim. Teda jim, ale nežeru. Třeba koláče, sušenky, pizzy a smetanový omáčky jsou tabu. Letos jsem na dobré vychování nějak zapomněla.

Vzpomněla jsem si až dneska a nastoupil přísný režim:
- K snídani v sedum pidikrajíček chleba a kafe.
- K obědu jse si naplánovala salát
- Mezitím bohužel vlčí hlad a kýbl  Chocapic s mlíkem a chleba se sýrem.
- Místo oběda tour de město a lov šatů. Jsem na sebe hrdá, nejím a děsně se hejbu. To asi budu ve Varech bez břicha...
- V šest příprava večeře. To vydržíš... přesvědčuju se a omdlívám hlady. Než je večeře hotová, slupnu dvě housky s čímsi. Mám z nich depresi. Tak sním i večeři - tuňákový TĚSTOVINOVÝ salát. Depka kupodivu neodeznívá. Přestože byl plný mrkve, cibulek, rucoly a rajčat. A zakysaný smetany....
- Chtěla jsem si zkusit ty nový šaty. Nic. Až zítra. To bude teprve středa, začnu hubnout zdravě a do pátku to dám. Nebo přinejhorším do příštích Varů.

Na závěr jsem chtěla dát nějaký bonmot, ale napadlo mě jen " Jak je stará, tak je blbá." A to neni ani vtipný ani veselý:) Tak zatím pa a krásný léto a třeba se uvidíme  ve Varech nabo Slavonicích.

A kdo nečet, jak jsme zlobili před lety v Karlových Varech, TADY TO MÁ:)