Asi se převrátím: Budeme mít novou kuchyni!

Lpím na věcech, jsem kramářka, sběratelka všeho včetně zážitků a miluju tradice. Taky jsem dost konzervativní, ač to na mě není vidět a dost se to všechno stupňuje s věkem. Momentálně měníme kuchyň a já mám pocit, že jsem ji zradila a vyměnila za lepší - novější. Mezi námi, je to pravda, ale jí bych to nikdy neřekla… A přitom jsem chtěla jen myčku. Ach jo.
Upřímně, kdyby se nám do stávající vešla myčka, nikdy bych jí nedala pryč! Hodně toho se mnou prožila, za těch 13 let moc lidí pohostila a kdejaká celebrita v ní otevřela špunt od čehokoliv, co se dá vypít! 


A tak si dovedete představit, co všechno jsme museli na Prvního máje vyklidit, roztřídit, vyhodit… S velkou bolestí a gin tonikem v ruce. Uznávám, misek a skleniček jsme  měli jak pro 10 člennou rodinu, plastových krabiček pro celý jesle, příbory dvoje, ložní prádlo pro malý hotýlek a pánve 4! Poctivě jsem zredukovala metr časopisů a kuchařek na půlku a opravdu jsem vyhodila Albert časopisy z roku 2000.

Taky jsem vyhodila sadu nožů, včetně elektrickýho, pičičandy na sto způsobů a 10 kilo prošlýho všeho. Sumasumárum, do kontejneru jsem běžela 10x, naplnila 15 banánovek, zaskládala rozloženou sedačku, všechny rohy, stoly, parapety a narvala několik IKEA tašek, už nevím čím. A do toho všeho lezla Vopice a nějak jsem nás musela sbalit do Písku… Vzpamatovávala jsem se z toho celou sobotu!

To Roman, ten je jinej. Lepší. Umí se věcí zbavovat rychlejc, než bys řekl švec. A upřímně, za poslední týden mi to ukázal hned několikrát. Když jsme prvního vyklízeli naší starou kuchyni, po pár hodinách se na můj systém nemohl koukat a šel s kamarádem do hospody. Přišel až druhýho - výměnou za to, že nebude remcat a nadávat, až bude plnit auto až po střechu věcma, který se ještě přeci hodí… v Písku.
Blbý ovšem je, že takhle my do Písku vozíme všechno a právě teď přetekl ten pomyslný pohár, respektive přetekla kapacita velikosti domu mých rodičů, třígeneračního domu! A já začala hystericky přemisťovat věci z bodu A do bodu B.
Taky několikrát zlepšovala rekord v návštěvnosti. Naposledy s ní pařilo 8 holek včele s Liborem Boučkem. A v éře DAMU s přehledem obsloužila 30 talentů. A to má jen 12 metrů čtverečních!


Táta se nechtěl zbavit ani jedné ze svých třiceti bund, bonsbloků na útratu a počasí za poslední desetiletku a ani jedněch bot, který si poctivě syslí od dvaceti. To máma, aby ukázala, že je lepší - než táta, tak vyhodila celý koš suchý krásy i se zajícema, kterou dostala před osmi lety v práci. Pak taky asi tašku nesmyslů a jinak vše sbalila a ze třetího patra vše přemístila do prvního.

A tak zas musel přijít Roman a ukázat nám, jak se to dělá! Bez sebemenšího mrknutí začal vyhazovat své oblečení, podotýkám značkový - neonošený a strašně u toho nadával, že nemusí mít na zahradu 4 bundy, že mu stačí dvě a na co nám bude tolik krámů.  A tak jsem v té domácí hysterii chtěla dokázat, že jsem stejně tak dobrá jako on a začala vyhazovat taky. Blbý ovšem je, že v tom afektu nevím, co jsem vyhodila. Pamatuju si jen to, že jedny úplně nový kozačky. A to proto, že Roman to všechno naložil do auta a odvezl ke kontejnerům. Já to ani nestihla postřehnout.

Ale máma je agentka FBI, jak to zmerčila, nasadila kecky a v noční košili s artrózou, předvedla olympijský výkon za autem a kvůli těm kozačkám běžela za Romanem až k těm popelnicím, kde už si místní Romové rozebírali naší garderobu. Stačila jim ještě ty kozačky vyrvat z rukou se slovy, že jsou její a omylem jí je vyhodil zeť. Což jí samozřejmě nevěřili. Ale jděte do střetu s ufuněnou bábou v noční košili, co?
Mezitím se Roman jel uklidnit nákupem nějakýho vína, protože koupil den předtím velký regál do sklepa. Což je sice dobrý, že je teď víno pěkně vyskládaný, ale zas je pěkně spočítaný. Což je pro nás s mámou dost prekérní situace.

A když jsem pak mámě řekla, že ta bunda, co Roman vyhodil, stála 10 tisíc, chtěla tam běžet znovu. Ale pak sama uznala, že tu už tý komunitě ze chřtánu nevyrve. Tak se pak s výčitkou aspoň zeptala, proč vyhazuje pěkný věci a nedá je potřebným. Na to on řekl, že je přeci dal potřebným. A tak naši nepřizpůsobivý občané od soboty chodí ve značkovým. Je ovšem otázkou, zda si to vůbec uvědomují!

8 komentářů:

  1. :D spočítaný láhve od vína jsou pěknej průser! Čert vem bundu za desítku :D

    OdpovědětVymazat
  2. ...oni chodí jen ve značkovým, takže jsou zvyklí. Nejradši zlatý pruhy...vím víc tím líp :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Hezký večer, ráda vás čtu již delší dobu, ale odhodlala jsem se napsat až nyní. To mi totiž přesně připomíná výměnu kuchyně před rokem. Co já měla věcí, které by se někdy hodily. Naskládala jsem je k vyhození a pak pečlivě ukryla do sklepa, co kdyby. Manžel je našel, když mu ty přepravky spadly na hlavu. Se skleničkou dobrého Rulandského , jsem se mu snažila vnutit myšlenku, že vše se jednou využije. Ha,ha. To určitě, prach na to sedá a já dělám ,že to ve sklepě není a čekám kdy přistaví kontejner na roční svoz , abych to tam tajně donesla. A to nesmím říci své mamce, která by to tajně odnesla na chatu.

    OdpovědětVymazat
  4. V okamžiku, kdy jsem si přečetla o vyhozených nových kozačkách, už jsem chtěla psát, kdeže je ten kontejner. Tak se mi ulevilo, že to maminka v dalším odstavci zařídila.... hanka

    OdpovědětVymazat
  5. Libunko a kdy uvidíme fotku nového skvostu?? No nemůžu se dočkat!!!:) pusinku, Bébi

    OdpovědětVymazat
  6. Kdo je ta liba a bara jsou moc vtipne bavim se

    OdpovědětVymazat