Danajský dar od Marty, aneb příběh jednoho těsta!

No, jak začít? Jednu neděli se u mě zjevila Marta s mísou těsta a bylo. Znáte ty maily ala: "Přej si něco a hlavně to pošli aspoň 30 dalším lidem, jinak budeš mít i v příštím životě neštěstí?" Tak pozor! To teď frčí i s těstem!

Normálně tyto maily mažu, natož se s... s nějakým těstem a navíc celý týden. Jenže to bylo od Marty a ta si něco přála a já s placentou na mozku, navíc v šestinedělí a přecitlivělá, tu štafetu přeci nemohla přerušit. Ikdyž si momentálně přeju jen klid, tak si ale nepřeju nic zlýho, holt budu žít týden s těstem.

Princip Vatikánského chlebíčku - tak se totiž jmenuje - je takový, že od pondělí do neděle se o něj podle přesného návodu staráte. Každý den s ním něco děláte, až sedmý máte místo jedné dávky 4! Jednu upečete a tři rozdáte. Ach bože, kdybych ho mohla dát aspoň do ledničky! Protože...

Sice to není teď u nás doma vidět, ale nesnáším bordel a nejvíc v kuchyni. Upatlaný nádobí, prošlý jídlo v lednici, zamazaný sporák, drobky ve dřezu a navíc jsem štítivá! Takže vidím ty bakterie i pochodovat. A představa u koho všeho se těsto válelo, mi dost zdvihalo obsah žaludku. Dovedete si představit, kde asi bylo a co všechno se s ním dělo, když byly v létě ty tropy???

A tak jsem si celou dobu opakovala: "Naštěstí je Marta čistotná a Elenka /od které se zas dostalo k Martě/ taky. Navíc jsou to zpěvačky, takže je to vlastně intelektuální těsto."
A hlavně, komu pak proboha vnutím další těsto? Báře se ho neodvážím ani nabídnout a ani nikdo v mém okolí zrovna není na antidepresivech, že bych to celé povýšila na novou formu terapie....

Aha super, ve čtvrtek přijde Blanka, opiju ji, tak na to pak kývne. Další narvu Bébi, ta má dvě malý děti, ta bude mít pochopení. A třetí díl upeču s tím čtvrtým a rozdám. Takže vlastně to boží požehnání povýším tím, že nakrmím více krků.

A tak se i stalo! Každý den jsem do těsta něco přihodila, zamýchala. Občas něco zaměnila s něčím a taky přidala RUM, abych ho trochu vydezinfikovala. A nakonec i tu Blanku opila, Bébi překecala. Přála si hlavně zdraví a lásku a mír na celým světě. A taky zjistila, že mě ten Roman asi opravdu musí milovat. Protože ty, co ho znají, ví, že kdyby zjistil hned v neděli, co se mu doma válí, tak by milé těsto letělo i s mísou z vokna na čtyřproudovku a byla by více než stoprocentní jistota, že by došlo k nějaké pojistné události, bo by se díky tomu stala hromadná havárka.

Ale já byla fikaná, těsto jsem před Romanem tajila! A až v pátek ho začala připravovat na tour de Prag s těstem, které bude muset v neděli rozvést. Jasně, že jsem hrála na city, že má malý dítě a tak...A on opravdu najel mnoho kilometrů a těsto rozdal a jako bonus tu buchtu dostal ještě večer s kafem k televizi. Potřebovala jsem jí na někom otestovat, zda si neudělám v práci ostudu. A dost možná mě zabije, až si to teď přečte a zjistí, že to těsto bylo asi 20 let starý a možná i o několik let více. Ale když dítě prý potřebuje ze začátku hlavně matku... tak já to radši nejedla!

Naštěstí Roman přežil a já zbytek plechu odnesla do práce, nesnáším totiž plýtvání jídlem. A protože jsem samozřejmě chtěla, aby se mé přání splnilo, načasovala jsem servírování milé buchty těsně před časem oběda. Páč není lepších strávníků, než vyhladovělí kolegové, které šéf zdržuje na poradě. A představte si, že jim ten Vatikánský skvost moc chutnal, já to tedy přičítám tomu hladu a že jsou slušně vychovaný a nechtěli mi kazit den. No a teď je mi jasné, že si to všichni přečtou, ale to už bude týden po konzumaci, tak mi snad prominou.

A co bych vám tak k tomu ještě řekla, abyste byli připravený, až k vám "mé" těsto dorazí. A věřte mi, že jednoho dne se tak vážně stane! Přišla jsem o dvě misky, které už se ani neopovažuju z holek dostat, koš ve které je Roman rozvážel, 2 utěrky, kterýma jsem to těsto přikrývala a na konci týdne byly jak beton, že letěly okamžitě. Dobrá zpráva je, že ho podle toho papíru, který musíte ofotit k tomu těstu, můžete za život upéci jen jednou!

Nechci to samozřejmě zlehčovat, ale kdyby to nebyla Marta a já neměla šestinedělní Vopici, tak by to těsto šlo okamžitě... A já mohla celý následující týden beze strachu zavolat svým kamarádkám. Ale trochu jsem se bála, tak jsem ten těstový řetěz požehnání jistila jen smskama.

No, koneckonců má sms konverzace s Blankou mluví za vše. Hrála jsem na city a poslala jí fotku Vopice ve svetru, který jí přinesla, a napsala k tomu: "Ahoj teto, co dělá těsto?" A na to přišla strohá odpověď: "Těsto leží na lince pod utěrkou a už se o tom nebudeme bavit!" Teď už to můžu Blance přiznat, tak škodolibě jsem se dlouho nezasmála, no co vám budu povídat, málem jsem se z toho převrátila!

P.s. Já si nakonec taky dala kousek, vsugerovala jsem si, že jsem pečením ty bakterie zničila!

P.p.s. Jo a prosím vás, kdybyste někdo fakt toužil po těstě na Vatikánský chlebíček, tak se teď z Vršovic přesunulo do Michle a na Smíchov. Napište, je nesmrtelné, vytelefonuju vám ho!