Porodní NE-manuál: Líbo, neboj, jen to štípne

Původně to bylo domluvený, že až pojede Líba do porodnice, jedeme samozřejmě my, holčičky z G6, s ní a s šáněm. A zatímco ona si na chvíli odskočí na sál, my uděláme v předsálí večírek, ke kterýmu se  samozřejmě hned potom přidá. Jen ještě nebylo dořešený, co si vezme na sebe a jestli podpatky nebo balerínky....

A za rok už bude Vopice přesně takhle velká (Tadeáš a Bára, srpen ´89)

Ten mejdan je naplánovanej na příští úterý. A Líba se mě včera zeptá, jakej ten porod vlastně bude. No to brzo! Svojí prostřední sestře jsem tvrdila: neboj,  to jen tak trochu štípne...  a ona mě po dvou dnech na sále málem zabila. Nejmladší ségře jsem ho zase popsala jako takovou větší zácpu... tak Líbě radši už nic řikat nebudu. Protože já fakt nevim, jakej bude. Ale tušim jakej nebude. Nebude jako ten můj mejdan před 25 lety.

Takže Líbo,  tohle desatero tě  určitě nečeká :

1. Když tě večer vrátěj trapně z porodnice, že se jako nic neděje a ať ti manžel doma měří intervaly mezi kontrakcema, tak po polovině noci, kdy skučíš a hlásíš mu každý stah, ty určitě  nezjistíš, že celou dobu klimbá, na hodiny se vůbec nedívá a ty časy si prostě vymejšlí. To by Roman neudělal:)

2. Jestli pojedete dopoledne na druhý pokus, tak ti určitě neřekne, že si myslel, že to bude teda větší adrenalin,  nejlíp s houkačkou a automobilovou honičkou ve stylu Steve McQueena v Bullitově případu. "To neni film, to je porod," ječela jsem na něj ve wartburgu cestou do Podolí. Tak to tě taky nečeká. Nemáte wartburg.

3. Do pokojíčku, kde budeš čekat, až tě uznaj hodnou přesunu na sál, za tebou stopro nebude lézt každou chvíli nějak cizí výzkumník s barevnejma kartičkama a nutit tě je skládat za sebe podle oblíbenosti barev. Když přišel potřetí, vyjela jsm na něj, jestli si myslí, že jsem úplně blbá a nepamatuju si svý oblíbený barvy. Prej se to během porodu mění. Nemění, mně ne, oranžovou bych si prostě neoblíkla nikdy ...

4. Nepřipnou ti na břicho koženým vojenským opaskem bednu velikosti televize Orava a nebudou tvrdit, že je to monitorek na miminko. A hlavně tě  tím krámem nepřišpendlej několikrát za ten mejdan nehybně k posteli. Nemoct se půl hodiny ani hnout...při kontrakcích super. Kdyby ses totiž pohla, tak tě ta kraksna převáží a rodíš na podlaze. 

5. Nebudou tě mučit žízní a místo doháje jedný sklenice vody ti neprdnou na rty vlhkou vatu...

6. Porodník - strejda, kterýho znáš od malička - se na tebe nebude chodit vyčítavě dívat, protože je sobota, má dovolenou a rád by se už vrátil na vaši chatu, odkud kvůli TOBĚ v noci s tvým tátou přijeli.... 

7. Až tě převezou na sál, tak jim  neřekneš, jestli by laskavě nemohli zatáhnout to okno, proti kterýmu ležíš. Co kdyby stál někdo naproti ve vyšehradský stráni a viděl.... že nemáš opálený nohy. V srpnu! A oni tě nebudou muset přísně požádat, jestli bys mohla přestat mlít blbosti a začít laskavě  tlačit.

8. Až bude Vopice venku, NEŘIKEJ: Ježišmarja, chudák, vypadá jak tchýně....

9. Jestli se furt dává po porodu na sále rohlík, nekousneš si a neusneš s prvním soustem v puse. Takže tě nebude Roman muset budit, že máš na tváři nějakou fakt ale divnou bouli.

10. Nenecháš výběr modelu  na cestu z porodnice na Romanovi, takže se ti nestane, že první hádka čerstvé matky bude na téma...Proč jsi mi proboha k těm šatům nevzal i ten pásek, když už přece nejsem vůbec tlustáááá!!!!

Líbo, jak nakonec vidíš, v podstatě to zpětně vypadá, že to fakt jen tak trochu štípne:) Takže plány bych neměnila, jdu koupit šáňo, Vopici Crodino a sraz v úterý u Apolináře!