DIETA NA VÍKEND: co všechno jsem sežrala a nebojím se to přiznat

Jestli čekáte, že jako zrovna já vám poradím nějakou dvoudenní kúru, po který budete mít figuru jako Jennifer Aniston, tak to vám teda holčičky fakt neporadim. Ale můžu vám prozradit, jak dělat dva dny totálně všechno blbě. Na to jsem expert.

Jennifer Aniston v novém filmu We're the Millers

V rádiu říkali, že ten minulej víkend bude úplně nejvysmaženější z celýho léta, a hned děsně moudře poradili, jak se máme zařídit. Hodně pít, jíst lehká jídla, nevystavovat se slunku, omezit fyzickou námahu...

Co počít, zamyslela jsem se zodpovědně, protože v určitém věku už je dobré občas myslet. Nejlepší bude asi relax ve stínu u vody, suchar s tvarohem, rajčátko a tak tři čtyři litry minerálky, že ... Náhodou mně by se to líbilo. Vodu miluju  a ten zbytek až na minerálku taky. Čeho dokážu vypít víc než dvě malý lahve je sodovka a ta do plavek nedělá zrovna nejplacatější břicho. Takže ještě v pátek to vypadalo na ozdravnej víkend. Jenže pak dostal můj jinak voděodolný muž vražednej nápad. Uděláme v sobotu  mejdan na matračkách. Ve tři odpoledne. Ve čtyřiceti stupních. Na rybníku, kam smaží slunce dokud nezapadne. Jo.

 Ty ses zbláznil, já chci čistící víkend, zavyla jsem... a běžela do sámošky pro šáňo a růžovku. A obří sodovku a aby se neřeklo, pro tvarohy a rajčata a okurku na pomazánku. Bohužel jsem se neudržela a hrábla i po lučině, kysaný smetaně - samozřejmě děsně nízkotučný, sýru padano a trooošce šunky. A přihodila do koše pecen čerstvýho chleba. Na břicho ala Aniston fakt  ideální volba. Matračky došly, takže jsem ještě bacila nafukovací kruh.

Mezitím jsem k snídani slupla obvyklý chleba s máslem a medem a z nervozity, abych se na rybničným mejdanu nepřežrala, ještě vanilkovej koláč z listovýho těsta. Odmítla jsem jít hrdinně na oběd a místo toho jsem patlala kýbl pomazánky. Ale nějak mi u toho zase vyhládlo, tak jsem se snažila zabojovat konzumací tří lízátkovejch bonbónů. Což se ukázalo jako  úplně naprd. Pomohly až dva zouváky namazaný tou v podstatě odtučńující pomazánkou. Průběžně jsem samozřejmě v zrcadle kontrolovala, jestli jako ještě můžu do plavek. No, nic moc. Tak se půjdeme zostra projít. Otevřela jsem dveře, dostala šlupku horkou tlakovou vlnou, zase rychle zavřela, vytáhla mega golfovej deštník-slunečník a doplížila se pro Mrože. Jiný nanuky nejim.

Po třetí jsem dorazila na večírek a okamžitě zahučala do vody. Takže fotky jsem pokradla kde se dalo. Nechápu, že jsme přežili ty čtyři   hodiny na hladině přerušované jen občasným podáním lahve s: šáněm, růžovkou, bílým, červeným, pivem, slivovicí, hruškovicí - prostě těch v rádiu doporučovanejch tekutin, který se zlehka zajídaly obloženými chlebíčky a pizzou. Ale přežili. Až na pár spečenců, co se nenamazali a jeden držkopád z kola, co se naopak namazal...

V neděli jsme si někteří z nás zodpovědnějších přísahali, že never more, ale po zbytku guláše, chlebu s máslem a medem, smetanovým jogurtu, pečeným kuřeti a Mroži se  těm nepoučitelným udělalo dobře, upatlali zaziky, dokoupili chleba a sodovku.... a růžovku a vyrazili zase do vody a na petanque a k sousedům na takovej dobrej tučnej sejra a meruňkovej koláč - když to máme dneska skoro bezmasý. A vzali s sebou psa a úplně blbý padací boty, takže noční čtyři kiláky domů byl dost boj o přežití. Ale když si uvědoměle říkáte, spaluju, spaluju, zpevňuju, zpevňuju, a svítíte si mobilem do černočerný tmy, tak se to dá. Vlastně jak to tak po sobě čtu, úpně lifestylově jsem vám poradila, že chůze je děsně prospěšný a přirozený pohyb. Takže tenhle post by se v podstatě hodil do rubriky zdraví. A vy si o víkendu můžete střihnout nějaký podobný večírek. Ať se zdravě projdete:)

A ještě k té Jennifer. Aby se dostala před svlíkací scénou do formy, jedla jen lupení, zeleninu, čisté proteiny a kapustu. Ta by asi po naší víkendové dietě do plavek nešla:)

P.s. Dneska jste si měli přečíst, co Líba nasyslila do bytu, ale musela do porodnice na monitor, tak se na její příspěvek těšte v pátek.