1. Měla vkus! V civilním životě nosila střídmou módu, převážně italskou. Milovala boty od Ferragama a prakticky si jiné nekupovala. Ve velkém si je vybírala u Sakse na 5th. Ave v NY, nebo jí je kamarádka posílala rovnou z Itálie. Dalším oblíbeným Italem byl pro ni Emilio Pucci a jeho úpletové šaty.
2. Milovala čeno-bílou kombinaci a odstíny béžové, pudrové a šedivé.
4. Milovala úzké capri kalhoty, roláky, pánské košile a v mládí byla hrdou propagátorkou upnutých triček.
5. Opravdu měla štíhlou postavu! Je to až k neuvěření, že na některých fotkách vypadala plnoštíhle, ale všechny kostýmy jsou na drobnou postavu.
6. Asi ty deprese měla v genech. Matka Marilyn měla diagnostikovanou paranoidní schizofrenii.
7. Nikdy neuměla být šťastná!
8. Ve dvanácti letech vypadala na sedmnáct.
 |
| Tady jí bylo 19! Ještě žádná blondýnka. |
9. „Ať už je ve skutečném životě sebezmatenější a sebenesnesitelnější, před kamerou je dokonalá.“ – Allan „Whitey“ Snyder, Marilynin maskér
10. „Marilyn, která nikdy nečetla noviny ani neposlouchala rozhlas, musel nejdřív někdo říct, kdo to je vlastně Chruščov." - Lena Pepitoneová, Marilynina služebná
O výstavě jako takové:
Pro ty, kteří Marilyn znají, je okouzlující především expozice civilních šatů, kostýmů a bot. Nahlédnout můžete do jejího deníku, uvidíte pár osobních dopisů... Fotky a plakáty jsou obecně známé a dost jich je i v této knize.
Ale milovnice módy zaplesají. Zajímavé je, že lodičky nemá vůbec okopané a ani moc ochozené. Milovala jeden tvar, tzn. uvidíte více méně jedny boty v různě barevném provedení. Civilní oblečení je i dnes nositelné, naprosto nadčasové.
Impozantní je ta část expozice, kde jsou vystavené filmové kostýmy a na plátně běží ukázky, ve kterých vám je Marilyn rovnou předvede. Tam bych vydržela sedět hodiny. Neustále musíte těkat očima z plátna na kostýmy a říkáte si, to snad není možné, jak byla štíhlá. Ta kamera je pěkně nespravedlivá mrcha! Božská MM neměla celulitidu a naopak měla krásný chrup.
A co si budu vedle hadrů pamatovat nadosmrti? Fotka z pokoje s postelí, kde zemřela. Takový „pelešinec“ a bordel mě fakt zasáhl. Pryč je představa smutné princezny v prachových peřinkách v nastylizované posmrtné póze, navoněné Channelem číslo 5.
Fotku jsem viděla bohužel na závěr, v jaké časti expozice to bylo, už nevím. Ale co vím, že je pryč pozlátko a lesk a zbyla jen slabá a nervově labilní žena, která měla možná vše, po čem ostatní touží, ale k ničemu... bože, já jsem ale chytrá…
 |
| Fotku "bordelu" nemám, tak aspoň jedna pozvánka. |
Na výstavu jděte s kámoškou, chlapa tam netahejte. Ideální je doba oběda, to je zde málo lidí a máte čas si pěkně všechno prostudovat zblízka. (Jsem vyzvěděla od paní pokladní).
Nesmí se tam fotit a ani to nezkoušejte, jsou tam totiž moc mladý ochranáři. Asi obměnili na Hradě hlídací park, páč na mažoretku nenarazíte. A i mě – těhotnou – upozornili, že takhle teda ne!
Jen mě mrzí, že jsem si nešáhla na žádný šaty a to si šáhla každá, co si myslela, že se nikdo nedívá! Já se totiž dívala pořád!
P.s. Jo a chtěla bych být momentálně majitelkou pražského butiku Ferragama!
A pro ty, kteří chtějí o Marilyn vědět ještě více... třeba, že na obličej používala krémy Erno Laszlo, make-up od Elizabeth Arden a řasenku od Helči Rubinstein (stejně jako já).
Podívejte se na následující stránky:
www.themarilynmonroecollection.com
www.marilyncollector.com
http://immortalmarilyn.com
http://www.marilynmonroepages.com
A na úplný závěr vyšetřovací spis FBI
Foto: Facebook Salvatore Ferragamo, z knihy Marilyn v textech, fotografiích a písních od Richarda Haverse a Richarda Evanse
Žádné komentáře:
Okomentovat